Efes (Ephesus)

Efes bylo, dle dochovaných chetitských textů, známé již ve 2. tisíciletí př. n. l. Osídlování je dle těchto textů pravděpodobně totožné s chetitských centrem Apasa. V pozdní antice se město stává důležitým poutním místem, sídlem biskupství a kulturním centrem. Z jeho antických zlatých časů pochází divadlo, lázně a světoznámá knihovna Celsia. Založena byla v letech 110 - 135 n. l. na počest římského senátora Tiberia Julia Celsia Polemeana. Fasáda knihovny je zdobena replikami původních soch, které představují moudrost (Sophia), ctnost (Arete), inteligenci (Ennoia) a znalosti (Episteme). Knihovna obsahovala až 12 000 svitků, čímž patřila k největším knihovnám antického světa. Efes nese rovněž biblické poselství. Po Ježíšově ukřižování se sem údajně uchýlila jeho matka Maria společně s jeho učedníkem - apoštolem Janem. K nejlépe zachovalým stavbám Efesu patří Hadriánův chrám, postaven kolem roku 138 n. l. Jeho průčelí je podpíráno čtyřmi korintskými sloupy a je zdobeno reliéfy odkazujícími na mytologické výjevy.