Attika (řecky Attiki) je poloostrovní výběžek a nejdůležitější správní oblast v jihovýchodním Řecku s hlavním městem Athény. Je to region s největší hustotou osídlení: téměř 4 milióny obyvatel. Celý region je považován za kolébku evropské civilizace a jeho historie je úzce spjata s vývojem Athén. Historie se zde píše od dob neolitu až po moderní éru. Osady Attiky sjednotil mýtický král Théseus. Athény ovládnou celý poloostrov v 7. století př. n. l. V 6. století př. n. l. Solón a později Kleisthenos pokládají základy athénské demokracie. Jedná se o politický unikát tehdejšího světa. Po vítězství nad Peršany u Marathonu (490 př. n. l.) a Salaminy (480 př. n. l.) zažívá Attika, pod vedením Perikla, svůj největší kulturní a ekonomický rozkvět (tzv. Perikleova zlatá éra). V Peloponéské válce se Spartou (404 př. n. l.) ale Athény prohrávají a oblast prudce upadá. Později oblast ovládá Makedonie (Filip II.) a v roce 146 př. n. l. oblast zaberou Římané. Po rozdělení Římské říše nastává období byzantské a v roce 1456 pak celou oblast ovládne Osmanská říše. Její nadvláda trvá dlouhých 400 let. Od roku 1821 se místní začínají bouřit, a nakonec v roce 1829 se Attika stává součástí Řecka. Od roku 1834 se Athény stávají novým hlavním městem a oblast začíná vzkvétat po všech stránkách. V tomto období nabývá velký význam i přístav Pireus.
V době 2. světové války byla Attika okupována nacistickým Německem. Po válce přichází občanská válka. Po uklidnění nepokojů a ujednocení politického směrování Řecka se oblast postupně stává i významným cílem turistiky z celého světa. V dnešní době představuje jedno z top míst turistiky v globálním pojetí.